Štěstí (1. část)

Všichni jsme si v životě aspoň jednou položili otázku: “Jsem doopravdy šťastný / šťastná?”
Pak může přijít okamžik, kdy se zastavíme a začneme štěstí hledat. Ovšem čím víc si otázku zda-li jsem dostatečně šťastný/á pokládáme, tím více se paradoxně od štěstí vzdalujeme – sledováním štěstí si totiž prožitek štěstí blokujeme.
 
Štěstí neexistuje samo o sobě, ale je vždy produktem nějaké akce, situace, okamžiku, který nás šťastnými dělá.
Z toho vyplývá, že žádné univerzální štěstí, které by bylo platné pro všechny lidi neexistuje. Neexistuje ani univerzální recept, jak štěstí dosáhnout. Dosažení štěstí je tedy individuální proces každého z nás.
 
Nynější postoje ve společnosti týkající se štěstí jsou založeny na:
Tlaku na štěstí (“ukazování, že člověk vše zvládá”). Ovládání se a neukazování slabosti ovšem vytváří veliký tlak.
Konceptu “Feel Goodismu”, který představuje, tzv. nárokování si štěstí. Myslíme si, že na stálé štěstí máme od života nárok. Smutek a neštěstí jsou ale normální součást balíku být člověkem a být naživu. Smutek a neštěstí jsou přirozené a normální odpovědi na to, když nás něco bolí a často na to zapomínáme. 
 
Osobní témata, která mohou ovlivňovat pocit štěstí a jsou irelevantní:
“Mám nárok od života očekávat jen štěstí a spokojenost – toto je velmi rizikové a neužitečné schéma.
“Neměl/a bych v životě prožívat žádné frustrace a bolest.”
“Věci, které v život nechci v něm nemají být.”
“Když věci nejsou, jak chci je to nesnesitelné.”  
“Abych byl/a spokojený/á musím být spokojený/á.”
“Musím být úspěšný/á ve všem jinak se “něco špatného stane”.”
“Musím být vždy silný/á.”
“Musím se vždy ovládat.”
“Nesmím dělat chyby.”  
 
Se štěstím se pojí optimismus. Je základní životní postoj umožňující prožívat radost a štěstí.
“Pouhé vědění je pesimistické; optimismus je aktem víry a vůle, naděje a lásky.”   
 
Štěstí je úzce spojeno i s radostí. 
 
Radost můžeme prožívat z několika různých zdrojů:
Radost ze sebe sama, z vlastního bytí a projevu vlastních schopností.
Radost z úspěchů, ať už jsou to malé cíle nebo velké milníky, kterých jsme dosáhli.
Radost z práce a výsledků našeho úsilí, kdy vidíme, že naše snaha přináší konkrétní výsledky. (Když člověk pracuje na něčem, co ho baví – třeba na zahrádce nebo na generálním úklidu – člověk je sice unavený, ale má radost z výsledků, a jeho tělo je zaplaveno endorfiny.)
Radost z ocenění, uznání a vyznamenání, které nám potvrzují, že jsme na správné cestě.
Radost ze zdraví nebo z uzdravení, kdy si uvědomujeme hodnotu a důležitost dobrého fyzického i duševního stavu.
Radost z druhých lidí a z dobrých vztahů, které nám přinášejí radost, podporu a lásku.
Zdrojem radosti je také uvědomění si toho, že nás druzí potřebují, a že dokáží vyjádřit vděčnost za naši pomoc.
Radost z úspěchů našich blízkých, když vidíme, jak se jim daří a jsou šťastní.
Radost z událostí, které jsou výzvou a zvládáme je, protože nám přináší pocit růstu, rozvoje a osobního naplnění.
Radost z dovolené, kdy si můžeme odpočinout, relaxovat a prožít příjemné a nezapomenutelné chvíle.
 
“Když se dostaví radost,
měli bychom otevřít všechny dvéře,
protože nikdy nepřichází nevhod.”
Arthur Schopenhauer
 
V židovské tradici je zásada, že denně si máme registrovat aspoň 105 krásných radostných událostí a zážitků, s nimiž jsme se setkali, a darů, které máme od Pána Boha.
 
S hledáním štěstí souvisí také naděje. Naděje přináší úlevu, která je pozitivní citovou odezvou tkvící v radosti, a kontrastující se smutkem, depresí a zoufalstvím.
Podle sv. Tomáše Akvinského (Summa Theologica, I-II q. 40 a. 1) naděje je „očekávání věci budoucí, dobré, nesnadno dosažitelné, ale možné.“
 
Když jsme se narodili nikdo s námi neuzavřel smlouvu ani slib, že budeme šťastní a spokojení. Proto musíme své štěstí aktivně budovat.
 
Vzhledem k tomu, že ke štěstí vede mnoho cest a každý v sobě nosí jiný obraz štěstí, tak v rámci koučinku nejprve definujeme jedinečný obraz štěstí pro konkrétního jedinečného člověka. Poté hledáme cesty, jak toto štěstí nalézt a prožívat v plném rozměru.
 
Některé z koučinkových otázek mohou znít:
“Jak si své štěstí představujete?”
“Co by ve Vašem životě bylo jinak, pokud byste byl/a šťastný/á?”
“Co Vám nedovoluje být šťastný/a nyní?”
“Co byste mohl udělat pro to, abyste šťastný byl/a?”
 
Pokud Vám článek v hledání Vašeho štěstí pomohl a nasměroval jsem ráda. Jestliže byste hledali dál a necítili se stále dostatečně šťastní, můžeme se podívat na Vaše štěstí společně v rámci osobního koučinku.
 
Váš kouč
Mgr. Aneta Hanáková